Informace, stránka 13

Už je tomu několik týdnů (konkrétně deset) co se slavily významné narozeniny Cindy a Jirky. Dnes dorazily fotky a tak přidáme i pár řádků.
Oslavenci se sešli s oslavujícími před hřbitovem a všichni jsme zapálili naší Věrušce svíčku (jestli na správným místě,toť otázka...). Pak jsme se rozdělili na dvě skupiny a vydali se na obchůzku po městě a okolí, při které jsme plnily blbý a ještě blbější úkoly... u nichž jsme se patřičně vyblbli... Následovalo společné foto (jako na každým správným srazu) a pak už Bohémou znělo "mnoga ljeta, živijóóó" až do časných ranních hodin. V neděli před obědem se už někteří skalní rozhodli dojíst včera nezvládnutý Müllerův suchovršickej guláš. Po obědě nás bylo pořád víc a víc, pak kdosi (myslím Velkej Káďa) došel pro pár Gambáčů... Když jsme večer opouštěli Bohému, bylo vše dopito i dojedeno. Narozeniny se vydařily.
(foto J. Rýgr a neznámí autoři jeho foťákem)

TRADIČNĚ v polovině května se v trutnovském parku a okolních lesích vyskytují STRAŠIDLÁCI - neznámé a téměř vyhynulé druhy strašidel. Tuto akci pořádá Dům kultury Trutnov a ke spolupráci zve i náš divadelní spolek, neboť představiteli roztodivných Strašidláků - už také TRADIČNĚ - jsou právě úpičtí divadelníci.
A stejně tomu tak bylo i letos v sobotu 17. 5. Přibližně 2.200 účastníků vidělo na asi tříkilometrové trase Jeřabinku voňavou (Lenka Šrejberová) - krásnou vílu mluvící sengláčtinou, Podrostníčka pařezového (Jana Šrejberová) - mírně dotěrného a ohromně hbitého a upovídaného skřítka, Buldimánka šetrného (Roman Janda) - který se třeba i divil, proč děti chodí už do třetí třídy, když by jim přece stačila jen ta první, Pýřivce zkoprnělého (Čenda Mach) - zvláštního střapatého tvora, vydávajícího žaboslepičí skřeky a pohybujícího se jen zvláštními přískoky, Sampíra hrozného (Zina Rýgrová) - černého, hnusného a nebezpečného neurvalce. Dále se setkali se dvěma Nedužinkami bledulemi (Petra Nývltová a Dáša Machová) - které neustále kýchaly, kašlaly a prskaly bacily, se Stěžoválkem znechuceným (Pavel Mach) - nadávajícím a žehrajícím na všechno a na všechny, Hejkalovcem lesním (Jára Kadaník ml.) - tvorem se zvířecí hlavou, ze které vycházely halasné zvuky, jeky a hejkání. Potkali i Jedovnici kobří (Pavlína Suková) - hadí ženu s (někdy) stříkajícím jedovým zubem na čele, Houbábinku nazelenalou (Jana Hetflejšová) - na první pohled milou osůbku, která ovšem měla v záloze i jedovaté houbičky, Dračnici lstivou (Maruška Píšová) - která neustále tvrdila, že ji bolí zuby, vyžadovala od všech pohlazení a soucit, a pokud ho někdo neprojevil, byla pořádně nevrlá. Jako poslední na trase byli dva Cimrníci lékařští (Pavel Černý a Pavel Švorčík) - každého prohlíželi, kontrolovali, stanovovali jeho diagnózu (Moribundus, gromisida atd.), dětem věnovali bílé kamínky - léčivé merindyny.
Funkci pořadatelů - hlídačů jednotlivých Strašidláků zastali: Jana Soukupová, Jiří Rýgr, Zdeněk Dietrich, Honza Špaňko, Eva Jörková, Jindřiška Kleinerová, Jára Kadaník st., Blanka Melicharová a Marek Zvelebil.
Nejen účastníci akce odcházeli nadšení nevšedním zážitkem, hezkou procházkou i skvělým počasím. I samotní účinkující byli spokojení a nic na tom nezměnilo ani to, že Jana Šrejberová pak nemohla z toho věčného pobíhání skoro chodit, Zině nešla umýt černá barva z obličeje, Jára málem přišel ze samého hejkání o hlasivky, Petru a Dášu nakonec opravdu začalo pobolívat v krku...
Všem moc díky a za rok zase do toho!
(Zina Rýgrová)
Fotografie pořídil Zdeněk Fibír: zleva - 1. Hejkalovec, 2. Pýřivec, 3. Jedovnice, 4. Jeřabinka

Krásný víkend, Ratibořické údolí plné lidí (zvlášť v sobotu) a v něm Dny Úpice.
Protože nemáme nic s čím bychom jen tak, bez přípravy, vylezli před lidi uprostřed rozkvetlých lip babiččina údolí, připojili jsme se k městské akci (k hudbě, tanci a zpěvu úpické ZUŠ a pohádce loutkářů) tím, že Hrouda, Švorča, mladej Káďa a já jsme kolemjdoucím a přihlížejícím nabízeli různé propagační materiály. Jana Kadaníková při tom navíc stihla uspořádat pro děti i malý kviz a několik z nich pak ještě vylosovat a odměnit.
Fotografie pořídil Radim Frička, včetně té, na níž zachytil Pavla, jak poprvé v životě osedlal koně.

Dva rafty s celkem dvanácti divadelníky se v sobotu krátce po deváté ranní vydaly z Adamova do Ratibořic, resp. do Zlíče. Posádce prvního (Modří, podle modrých vest) velel ukrutný kapitán Pavel Švorčík (na rozdíl od většiny ostatních už jednou Úpu na raftu jel). Červeným (červené vesty) velel zkušený (Úpu jel už mockrát) Ivan Pospíšil. Počáteční obavy ze sjezdů jednotlivých splavů vystřídala postupně suverenita, dostupující až takové míry, že se našli i tací, kteří ani nezaregistrovali, že ratibořickou Viktorku už mají šťastně za sebou...
Počasí bylo milosrdné, protože lilo jen tu půlhodinku, co jsme na Pohodlí opékali buřty. Vody v řece nebylo moc ani málo, tedy přiměřeně. Pokud by se měl sjezd Úpy hodnotit jako souboj dvou raftů, pak by Modří jednoznačně získali bod za udržování kázně (jak taky jinak, když jim velel Pavel, že?). Červení by získali body za to, že byli víc mokří (někteří, včetně kapitána, byli v závěru víc ve vodě než v raftu) a že dojeli dál (až tam co vylézt z řeky šlo jen přes soukromou zahrádku a upravené záhonky macešek). Bod znamenacící konečnou remízu zachraňoval kapitán Švorčík, když na rozdíl od Marka bez problémů USTÁL i závěrečné večerní hodnocení v restauraci U Žižky.

Po dvanácti měsících, jak Stanovy velí, sešla se v pátek 4. dubna v Bohémě Valná hromada spolku. Odsouhlasila minulost,naplánovala budoucnost a vzala na vědomí...
Problémy se objevily až při diskuzi. Tím hlavním, od něhož se ale vše další odvíjí, je patrně budoucnost naší dramaturgie. Na podzim se začne studovat nová hra v režii Ziny Rýgrové..., ale co dál? Je jedna premiéra ročně dost a nebo málo? Při takovým počtu lidí (skoro padesátka) se jedna na sezónu zdá málo. Při pohledu na vytíženost divadla (jeviště) a při zohlednění prakticky neexistujícího technického zajištění nácviku a repríz je jedna hra až až...
Ze vzrušené debaty nakonec vzešel pro výbor spolku úkol zabývat se možností vytvoření „dramaturgické rady"ale ještě před tím, tedy okamžitě, řešit techniku (zvuk, světla, jevištní mistr). Tak hodně štěstí, Výbore...

Trochu slavnostní atmosféry valná hromada přeci jen měla. Manželé František a Jana Luskovi slaví letos společné 150. narozeniny (každý 75 let). Při této příležitosti jim valná hromada nejen poblahopřála, ale za dlouholetou práci v našem spolku je u příležitosti nadcházející 185. sezóny, jmenovala čestnými členy spolku.
Za obětavost, poctivost a svědomitost si toto byť skromné ocenění určitě zaslouží.
Jano a Franto, děkujem!

V pátek 28 dubna se v knihovnách po celé republice uskutečnila Noc s Andersenem. Proběhla i v knihovně Úpické a do programu uchystaném pro tři desítky dětí (cca) jsme přispěli i my. V parku u Městského penzionu jsme dětem připravili setkání s postavičkami z Devatera pohádek. U vstupu do parku děti čekal pan doktor Čapek Černý, který s nimi pak procházel postupně parkem a vyléčil nejprve nastydlýho havlovickýho vodníka Švorčíka, polámanou vílu Rusalku Kadaníkovou, sípavou Hejkalku Vylíčilovou, přidušeného kouzelníka Magiáše Vylíčila a nakonec pomohl dětem přemoci Krvavou Čepelkovou Machovou i s loupeživým Kadaníkem a ukrutným Machem. Nutno po pravdě podotknout, že ukrutní a zlí loupežníci neměli proti přesile ani nejmenší šanci. Půl hodiny před půlnocí zhasla světla (baterky) vrchních osvětlovačů - Járy Kadaníka ml. a Čendy Macha a pohádkám i našemu vystoupení byl konec.

ZVUKAŘE, OSVĚTLOVAČE, JEVIŠTNÍHO TECHNIKA
Najdeme šikovné kolegy, kteří by se chtěli podílet na technickém zajištění našich akcí?
Chybí nám ochotníci ke zvuku (žádná odborná práce, jen ve správnou chvíli pustit ten správný zvukový efekt, hudbu...), ke světlům (základem všech inscenací je, aby byli herci všude na jevišti vidět) i na přípravu scény (bez kulis se většinou neobejdeme a i o ně se musí někdo starat)
Věk, pohlaví ani vzdělání nerozhoduje - naše požadavky jsou v podstatě minimální: především šikovnost, pečlivost a ochota pracovat ve prospěch akce.
Kontakt:
e-mail:divadloupice@centrum.cz, tel. 603856378 - Zdeněk Vylíčil

V neděli 9. března odpoledne byly vyhlášeny výsledky východočeské přehlídky amatérského činoherního a hudebního divadla, konané po dva březnové víkendy v Červeném Kostelci. Mezi sedmnácti inscenacemi byly i dvě naše - Komedie o hvězdě a Velká zlá myš. A porota (prof. J. Císař, prof. Fr. Laurin a J. Vosecký) na ně rozhodně nezapomněla:
Čestné uznání získala Jana Soukupová za herecký výkon v roli Anděla, Iveta Suchánková za vytvoření postavy Marie a Irena Vylíčilová za ztvárnění úřednice Sůvové.
Krajskou cenu porota udělila Pavlu Švorčíkovi za režii hry Komedie o hvězdě, Ireně Vylíčilové za kostýmy a Pavlu Švorčíkovi za návrh scény ke stejné inscenaci.
Hlavní ceny přehlídky byly uděleny hned tři a ani tady jsme nevyšli naprázdno: vedle červenokostelecké inscenace Don Quijote a hradeckého představení Asteroid Bejček získala toto ocenění Komedie o hvězdě, navíc s doporučením k postupu na národní přehlídku Divadelní Děčín/Divadelní Třebíč.

Po loňských třech zcela vyprodaných představeních uskuteční se i letos v období vánočních svátků dvě reprízy lidové hry o zrození Krista v nastudování našeho domácího souboru. První přestavení bude v sobotu 22. prosince a druhé v pátek 28. prosince vždy v Divadle A. Jiráska od 19.30 hodin.
Vstupenky budou v předprodeji od pondělí 12. listopadu. (bližší o hře viz Repertoár a Fotogalerie na liště). Úpickou Komedii o hvězdě uvidí letos i diváci v Třebechovicích, Jilemnici, Vrchlabí a Trutnově.