SOUBOJ RAFTŮ NEROZHODNĚ

Dva rafty s celkem dvanácti divadelníky se v sobotu krátce po deváté ranní vydaly z Adamova do Ratibořic, resp. do Zlíče. Posádce prvního (Modří, podle modrých vest) velel ukrutný kapitán Pavel Švorčík (na rozdíl od většiny ostatních už jednou Úpu na raftu jel). Červeným (červené vesty) velel zkušený (Úpu jel už mockrát) Ivan Pospíšil. Počáteční obavy ze sjezdů jednotlivých splavů vystřídala postupně suverenita, dostupující až takové míry, že se našli i tací, kteří ani nezaregistrovali, že ratibořickou Viktorku už mají šťastně za sebou...
Počasí bylo milosrdné, protože lilo jen tu půlhodinku, co jsme na Pohodlí opékali buřty. Vody v řece nebylo moc ani málo, tedy přiměřeně. Pokud by se měl sjezd Úpy hodnotit jako souboj dvou raftů, pak by Modří jednoznačně získali bod za udržování kázně (jak taky jinak, když jim velel Pavel, že?). Červení by získali body za to, že byli víc mokří (někteří, včetně kapitána, byli v závěru víc ve vodě než v raftu) a že dojeli dál (až tam co vylézt z řeky šlo jen přes soukromou zahrádku a upravené záhonky macešek). Bod znamenacící konečnou remízu zachraňoval kapitán Švorčík, když na rozdíl od Marka bez problémů USTÁL i závěrečné večerní hodnocení v restauraci U Žižky.