PŘÍBĚH ÚPICKÉ PRODANKY

---

Trvá již přes dva roky, ale je stále skoro na začátku… První zvěsti, že se náš Spolek rozhodl nastudovat Prodanku, ten svěží příběh novináře Karla Sabiny s hudbou profesora Bedřicha Smetany, vyvolaly šok. Pak zavládlo přesvědčení, že diváci určitě neuvidí operu, ale jakousi parodii. Kde je pravda?

  

Dlužno připomenout, že hudební divadlo má v Úpici velikou tradici. Několik generací herců a zpěváků se nebálo uvádět i nejslavnější operety. V sedmdesátých a osmdesátých létech, kdy na místním jevišti zářili Jaroslav Jörka, Jiřina Dobešová, Blanka Vylíčilová, Jarda Hofman, Olga Trunečková a další, si Úpičtí s úspěchem troufli i na světovou My Fair Lady. Běh času ale nezastavíš, zmíněná generace odešla, nová dorůstá pomalu, takže v Bohémě už bylo možno zaslechnout skeptické hlasy, že na hudební projekty už není síla.

Pak se na jisté chalupě slavily jakési narozeniny. Nad ránem, okolo klavíru, zpívalo celé divadlo v extázi písničky Semaforu i V+W. Tihle že nemohou zpívat?! „Když přemluvíme Ivetu a bude nás dva roky učit…?“ „Když Zdeněk Möglich zaranžuje muziku…?“

Iveta Aman (Suchánková) kývla! A nejen kývla…! Zdeněk souhlasil! A nejen souhlasil…   Na první zkoušku v závěru roku 2015 přišlo asi třicet lidiček – s posilami z Trutnova a okolí. Víte, jaká to byla síla?

Je nutno dodat, že byla zvolena verze Prodanky, kterou vymyslel v osmdesátých létech geniální kvartet královéhradeckých tvůrců – Josef Krofta, Miloslav Klíma, Jiří Vyšohlíd a Petr Matásek – verze, která sólové party převádí do sborové formy se zachováním veškeré poetiky, legrace, lsti i lásky, s prostorem pro napínavou jevištní práci! Jen to zvládnout!  

A divadelní kapela? Dráža Tvrdíková přijela z Trutnova s houslemi, Irena Podlipná ze Rtyně s harmonikou, Mirek (její manžel) přivezl basu, Jarda Suchánek vybalil trubku, Martin Aman sedl za bicí a Markéta Vránová předvedla úplně novou nevídanou elektronickou flétnu! Pak ještě dorazila Martina Skučková, nevídaná mladá houslová bojovnice. A to ještě přibyla Vlaďka Machová se skvělým saxofonem! Nebylo jednoduché tyto muzikanty utrhnout od jejich stávajících projektů a přesvědčit je, aby nadále středy i neděle věnovali Prodance. Do premiéry pravidelně dvakrát týdně, pak se uvidí!

Velké dohady vyvolává „prý mimořádně náročná scéna“. Tak ať je klidně vyvolává, všichni ji uvidí, až se rozhrne historická, nějakých 170 let stará, úpická opona, co dosud zdobila jen muzeum! (Má někdo dojem, že by se našla lepší příležitost ji provětrat, než při uvádění kusu starého 150 let?) Ano, scéna je náročná a těžká, podstatně k ní přispěl umělecký řezbář Jirka Kobr (má kořeny v Úpici, žije kousek od Karlštejna), strojírna Michala Vejběry z Hradce Králové, významná úpická velocipedová firma BP LUMEN a také jistý rakouský dodavatel závěsů. Řízení stavby a řešení hlavních technických problémů převzal Pavel Mach. Ke scéně ale patří i kostýmy! Stojí za nimi dvě jména: Květa Krhánková (přinesla hlavní výtvarný nápad) a Irena Vylíčilová (přišla také s nápadem na oponu), samozřejmě s celým týmem úžasných švadlenek (hereček, zpěvaček, tanečnic a akrobatek).   

Inscenace je připravována pro klasická jeviště i kočovné divadlo, tzn. budeme připraveni hrát i v přírodě, na náměstích či zámeckých nádvořích. V této souvislosti byla zahájena jednání s více než třiceti městy východních Čech. Cílem je pak v rámci letní a podzimní cesty dojet až do Prahy.  

Velké poděkování za dvouletou pomoc patří Základní umělecké škole A. M. Buxton, neboť poskytla prostor k pěveckým zkouškám – v divadle totiž prakticky nelze zkoušet.

Prodaná nevěsta bude dárek ochotníků svému městu ke 100. výročí samostatného státu 

výběr ze zpravodaje č.8