Odcházení 2017

Úvodní slovo

Čas v celém lidském životě je to nejdůležitější a nikdy nepřestává hrát svou roli, neboť právě čas nám neustále po vteřinách ukusuje většinou z té šťastnější strany našeho života (aniž si to v nejmenším uvědomujeme), až najednou nečekaně kousneme do nestravitelného sousta, z kterého se nám obrací žaludek, ale my ho nemůžeme vyplivnout, jedině, že bychom dokázali pohnout hodinami vesmíru. (Edgar Dutka, Staženi z kůže ze tmy vycházíme, Torst 2007)

Politická hnutí nespočívají na racionálních postojích, ale na představách, obrazech, slovech, archetypech, které dohromady vytvářejí ten či onen politický kýč. Kýč patří k lidskému údělu. Ve chvílí, kdy je kýč rozpoznán jako lež, ztrácí svou autoritativní moc a je dojemný jako každá jiná lidská slabost… Kýč je paraván zakrývající smrt. (Milan Kundera, Nesnesitelná lehkost bytí, Atlantis Brno, 2006)

Panoptikum je podle encyklopedie divadlo rozmanitosti. Podobá se mu groteska, v níž se paradoxně prolíná tragika s komikou. Velkými herci panoptika jsou politici. (Jiří Anderle, z průvodního textu k malířově výstavě Panoptikum v pražském Obecním domě, 2017)

Poslední hra Václava Havla, jediná napsaná po sametové revoluci, se kupodivu příliš nehraje. Na profesionálních scénách byla uvedena jen sedmkrát, na amatérských jevištích se dá spočítat na prstech jedné ruky. Po roce 1990 jsou uváděny spíše jeho dřívější opusy, Havel jako prezident republiky neměl na novou tvorbu příliš času. Hrála se ale jeho Zahradní slavnost, Asanace, Vyrozumění, a hlavně jednoaktovky jako Audience či Vernisáž, také na studentských scénách. Havel na konci své veřejné kariéry ve svých sedmdesáti pěti letech zpracoval své Odcházení i jako pozdně debutující filmový režisér, film však vzbudil jisté rozpaky a doceněn byl později, bohužel až po smrti autora…

Havel v Odcházení, ostatně jako ve všech svých hrách, konstruuje „umělý a smutně zábavný divadelní svět“. Havel je u nás připomínán jako představitel tzv. absurdního divadla, ale jeho „absurdity“ jsou založeny na reálných životních principech. Odcházení je o zlomové situaci, kdy se mění zažité jistoty a před námi je neznámo, svět se hroutí – klasické drama konce nadějí, lásky, představ, hodnot, epochy, společenství, člověka… Podobný stav každého z nás, byť možná v jiných souvislostech, víceméně postihl. Havlova tragikomedie je proto ironickou groteskou plnou (nepříliš vznešených) metafor. Odkazuje i na osobní zkušenost autora, s níž byla mnohokrát srovnávána. Kariéra končí, co přijde po ní?

A jak Havla – dnes – hrát? S pokorou a úctou k jeho mezinárodnímu věhlasu divadelníka a politika, ikony sametové revoluce, muže, který má bustu v předsálí amerického kongresu jako herečtí bardi v chodbách naší „Kapličky“ nad Vltavou? Nebo bez respektu? Věrný inscenátor Havlových her a jeho přítel Andrej Krob kdesi poznamenal, že „ortodoxní zpracování by Havla zakonzervovalo“, což je slovo do pračky. Ani my jsme ho nepominuli, i proto Jan Fikejz do své scénické hudby zakomponoval žalostné troubení pokořeného, odmítnutého jelena v nekonečném prostoru přírody a času…

O inscenaci

autor	Václav Havel
žánr	Absurdní drama
délka představení	90 min
premiéra	sobota 29. dubna 2017 od 19.30 hodin

dramaturgie, scénografie a režie	Alexandr Gregar j.h.
hudba	Jan Fikejz j.h.
kostýmy	Irena Vylíčilová
světla	Karel Roubík, Karel Roubík ml.
zvuk	Libor Hladký
inspice, nápověda	Marie Píšová, Dagmar Machová
technická spolupráce	Michaela Šťastná, Pavel Švorčík, Pavel Mach bustu Gándhího vyrobil Ruslan Vysokikh, student SPŠ Kamenické a sochařské Hořice autorkou obrazu Riegra je Sára Gottsteinová, studentka UMPRUM Uherské Hradiště

Osoby a obsazení

Dr. VILÉM RIEGER, bývalý kancléř	Zdeněk Vylíčil
IRENA, jeho dlouholetá přítelkyně	Irena Vylíčilová
BABIČKA, jeho matka	Jana Kadaníková
VLASTA, jeho starší dcera	Pavlína Suková
ZUZANA, jeho mladší dcera	Helena Melicharová
MONIKA, přítelkyně Ireny	Jana Krejcarová
BEA WEISSENMÜTELHOFOVÁ, politoložka a multikulturní sociopsycholožka	Vladimíra Machová / Lenka Šrejberová
ALBÍN, manžel Vlasty	Pavel Mlynář
HANUŠ, bývalý tajemník Riegera	Pavel Černý
VIKTOR, bývalý tajemník Hanuše	Petr Kotlovský
OSVALD, pomocník v Riegerově domácnosti	Zdeněk Dietrich
JACK, novinář	Čeněk Mach
BOB, fotograf	Marek Zvelebil
VLASTÍK KLEIN, náměstek a později vicepředseda	Pavel Mach
KNOBLOCH, zahradník	Pavel Švorčík
PRVNÍ STRÁŽNÍK	Petr Králík
DRUHÝ STRÁŽNÍK	Milan Menšík

Fotografie

Ocenění

Krajská postupová přehlídka amatérského činoherního a hudebního divadla v Červeném Kostelci:

Lektorský sbor doporučil tuto incenaci na celostátní přehlídku amatérského činoherního a hudebního divadla Divadelní Piknik Volyně

čestné uznání Zdeňku Vylíčilovi za herecký výkon v roli kancléře Riegra
čestné uznání Pavlu Švorčíkovi za herecký výkon v roli zahradníka Knoblocha
čestné uznání Alexandru Gregarovi za scénu
cenu Ireně Vylíčilové za kostýmy
cenu Janu Fikejzovi za hudbu

Podmínky

Technické a provozní
- jeviště: (popř.hrací plocha) 8 x 6 m, černý horizont, boční výkryty
- světla: základní světelný park, stmívač
- zvuk: el. přípojka, zvuková přípojka na jeviši do integrovaného ozvučení, (popř. máme aparaturu vlastní, záleží na domluvě)
- přístup techniků na jeviště minimálně 120 min. před začátkem představení
- šatny pro 15 herců

Finanční
- cena představení: 2.000 Kč (včetně půjčovného kostýmů)
- úhrada poplatků DILIA

Další podmínky
- zajištění občerstvení pro účinkující
- na vyžádání můžeme zaslat bianco plakáty A1 (v papírové podobě cena: 10 Kč/ks, emailem formou pdf zdarma)

Kontaktní osoba: Zdeněk Vylíčil 603 856 378