2017 - Odcházení - hra o pěti obrazech

Václav Havel: ODCHÁZENÍ

 Čas v celém lidském životě je to nejdůležitější a nikdy nepřestává hrát svou roli, neboť právě čas nám neustále po vteřinách ukusuje většinou z té šťastnější strany našeho života (aniž si to v nejmenším uvědomujeme), až najednou nečekaně kousneme do nestravitelného sousta, z kterého se nám obrací žaludek, ale my ho nemůžeme vyplivnout, jedině, že bychom dokázali pohnout hodinami vesmíru. (Edgar Dutka, Staženi z kůže ze tmy vycházíme, Torst 2007)

Politická hnutí nespočívají na racionálních postojích, ale na představách, obrazech, slovech, archetypech, které dohromady vytvářejí ten či onen politický kýč. Kýč patří k lidskému údělu. Ve chvílí, kdy je kýč rozpoznán jako lež, ztrácí svou autoritativní moc a je dojemný jako každá jiná lidská slabost… Kýč je paraván zakrývající smrt. (Milan Kundera, Nesnesitelná lehkost bytí, Atlantis Brno, 2006)

Panoptikum je podle encyklopedie divadlo rozmanitosti. Podobá se mu groteska, v níž se paradoxně prolíná tragika s komikou. Velkými herci panoptika jsou politici. (Jiří Anderle, z průvodního textu k malířově výstavě Panoptikum v pražském Obecním domě, 2017)

Poslední hra Václava Havla, jediná napsaná po sametové revoluci, se kupodivu příliš nehraje. Na profesionálních scénách byla uvedena jen sedmkrát, na amatérských jevištích se dá spočítat na prstech jedné ruky. Po roce 1990 jsou uváděny spíše jeho dřívější opusy, Havel jako prezident republiky neměl na novou tvorbu příliš času. Hrála se ale jeho Zahradní slavnost, Asanace, Vyrozumění, a hlavně jednoaktovky jako Audience či Vernisáž, také na studentských scénách. Havel na konci své veřejné kariéry ve svých sedmdesáti pěti letech zpracoval své Odcházení i jako pozdně debutující filmový režisér, film však vzbudil jisté rozpaky a doceněn byl později, bohužel až po smrti autora…

Havel v Odcházení, ostatně jako ve všech svých hrách, konstruuje „umělý a smutně zábavný divadelní svět“. Havel je u nás připomínán jako představitel tzv. absurdního divadla, ale jeho „absurdity“ jsou založeny na reálných životních principech. Odcházení je o zlomové situaci, kdy se mění zažité jistoty a před námi je neznámo, svět se hroutí – klasické drama konce nadějí, lásky, představ, hodnot, epochy, společenství, člověka… Podobný stav každého z nás, byť možná v jiných souvislostech, víceméně postihl. Havlova tragikomedie je proto ironickou groteskou plnou (nepříliš vznešených) metafor. Odkazuje i na osobní zkušenost autora, s níž byla mnohokrát srovnávána. Kariéra končí, co přijde po ní?

A jak Havla – dnes – hrát? S pokorou a úctou k jeho mezinárodnímu věhlasu divadelníka a politika, ikony sametové revoluce, muže, který má bustu v předsálí amerického kongresu jako herečtí bardi v chodbách naší „Kapličky“ nad Vltavou? Nebo bez respektu? Věrný inscenátor Havlových her a jeho přítel Andrej Krob kdesi poznamenal, že „ortodoxní zpracování by Havla zakonzervovalo“, což je slovo do pračky. Ani my jsme ho nepominuli, i proto Jan Fikejz do své scénické hudby zakomponoval žalostné troubení pokořeného, odmítnutého jelena v nekonečném prostoru přírody a času… 

Dramaturgie, scénografie a režie: Alexandr Gregar j.h.

Hudba: Jan Fikejz j.h.

Kostýmy: Irena Vylíčilová

Světla: Karel Roubík, Karel Roubík ml.

Zvuk: Libor Hladký

Inspice, nápověda: Marie Píšová, Dagmar Machová

Technická spolupráce: Michaela Šťastná, Pavel Švorčík, Pavel Mach

bustu Gándhího vyrobil Ruslan Vysokikh, student SPŠ Kamenické a sochařské Hořice

autorkou obrazu Riegra je Sára Gottsteinová, studentka UMPRUM Uherské Hradiště

Osoby a obsazení:

Dr. VILÉM RIEGER, bývalý kancléř / Zdeněk Vylíčil

IRENA, jeho dlouholetá přítelkyně / Irena Vylíčilová

BABIČKA, jeho matka / Jana Kadaníková

VLASTA, jeho starší dcera / Pavlína Suková

ZUZANA, jeho mladší dcera / Helena Melicharová

MONIKA, přítelkyně Ireny / Jana Krejcarová

BEA WEISSENMÜTELHOFOVÁ, politoložka a multikulturní sociopsycholožka / Vladimíra Machová / Lenka Šrejberová

ALBÍN, manžel Vlasty / Pavel Mlynář

HANUŠ, bývalý tajemník Riegera / Pavel Černý

VIKTOR, bývalý tajemník Hanuše / Petr Kotlovský

OSVALD, pomocník v Riegerově domácnosti / Zdeněk Dietrich

JACK, novinář / Čeněk Mach

BOB, fotograf / Marek Zvelebil

VLASTÍK KLEIN, náměstek a později vicepředseda / Pavel Mach

KNOBLOCH, zahradník / Pavel Švorčík

PRVNÍ STRÁŽNÍK / Petr Králík

DRUHÝ STRÁŽNÍK /  Milan Menšík

Premiéra 29. dubna 2017 - Divadlo Aloise Jiráska Úpice

Představení v Úpici:

Premiéra: sobota 29. dubna 2017 od 19.30 hodin 

1. repríza: úterý 2. května 2017 od 19.30 hodin

2. repríza: čtvrtek 5. října 2017 od 19.30 hodin

Ostatní reprízy:

3. repríza: čtvrtek 18.ledna 2018 od 19:00 v Novém Bydžově

4. repríza: sobota 17.2.2018 v Hronově - zrušena pro zdravotní indispozici

5.repríza: čtvrtek 22.2.2018 od 19:30 krajská přehlídka amatérského činoherního a hudebního divadla v Červeném Kostelci

6.repríza: čtvrtek 8.3.2018 od 19:00 v UFFO Trutnov

Plánované reprízy:

Získaná ocenění:

Lektorský sbor doporučil tuto incenaci na celostátní přehlídku amatérského činoherního a hudebního divadla Divadelní Piknik Volyně

čestné uznání Zdeňku Vylíčilovi za herecký výkon v roli kancléře Riegra
čestné uznání Pavlu Švorčíkovi za herecký výkon v roli zahradníka Knoblocha
čestné uznání Alexandru Gregarovi za scénu
cenu Ireně Vylíčilové za kostýmy
cenu Janu Fikejzovi za hudbu

Podmínky pro zájezdová představení:

Technické a provozní
- jeviště: (popř.hrací plocha) 8 x 6 m, černý horizont, boční výkryty
- světla: základní světelný park, stmívač
- zvuk: el. přípojka, zvuková přípojka na jeviši do integrovaného ozvučení, (popř.  máme aparaturu vlastní, záleží na domluvě)
- přístup techniků na jeviště minimálně 120 min. před začátkem představení
- šatny pro 15 herců

Finanční
- cena představení: 2.000 Kč (včetně půjčovného kostýmů)
- úhrada poplatků DILIA

Další podmínky
- zajištění občerstvení pro účinkující
- na vyžádání můžeme zaslat bianco plakáty A1 (v papírové podobě cena: 10 Kč/ks, emailem formou pdf zdarma)

Kontaktní osoba: Zdeněk Vylíčil 603 856 378